Říjen 2011

Morcheeba - Trigger Hippie

31. října 2011 v 19:22 | Snowflake* |  pár not a hlasivky
Love love love, I'm a trigger hippie, yeah
Love love love, we're trigger hippies, yeah.

Květy lásky nevadnou. Některé můžeme ještě čerstvé hodit na její hrob.

26. října 2011 v 21:29 | Snowflake* |  (Kni)hovna
Ahoj. Jak jste si možná všimli, změnila jsem design (ano, dneska začnu těmi věcmi okolo blogu). Inspirovala jsem se mým oblíbeným blogem, jehož majitelkou je Jeanette. Její styl blogování se mi líbí :-). Připomíná mi to, že Oblíbené stránky jsou neaktualizované. Takže je budu muset trochu obnovit. Nedivte se, nezlobte se... ;-). Ještě k designu, myslím, že po tom tmavém to chtělo něco světlejšího a lehčího. Doufám, že se vám tu bude líbit a ten obrázek ve VHB je klikací - po kliknutí se dostanete na hlavní stránku. Menu budu možná muset ještě trochu vylepšit. Aby to nebylo tak.. jednotvárné :-). Tak snad se to povede.
A teď už k.. deníčku, nebo jak to vlastně mám nazvat. Myslím, že se mi podaří shrnout všechny věci, se kterýma jsem se ještě mojí (kni)hovně nesvěřila, ale pokud budu něco psát už podruhý, sorry :-D.
Zaprvé. Ten "přátelský vztah" s Eliškou, o kterém jsem už několikrát psala, že je v pr.., šel nedávno do kytek úplně. Asi určitě kvůli mně. Když já si nemůžu pomoct, ona mě prostě STRAŠNĚ, strašně naštvala. Začala o mě (MIMO JINÉ) rozšiřovat, že jsem nemusela dělat přemety na kruzích (:-D), přitom já jsem musela, jen jsem to neudělala... :-DD. Jo, jasně, teď se tomu asi někdo zasměje, ale ten pocit, když jsem mluvila s kamarádkou z primy, která se mě s nadějí v očích ptala, jestli jsem fakt nemusela ty přemety dělat, mě prostě.. dostával. A v mém případě to vyznělo, jako že jsem portekční profesorský dítě. O pár chvil později jsem si ověřila, že nějaký učitelský geny jsem zdědila, když jsem ztropila na chodbě scénu - a bylo mi snad úplně jedno, kdo tam byl. Můžu klidně říct, že jsem si sama tak trošku zkazila snad úplně první přátelství.
Jo a ehm... Nemyslete si, že to celý bylo jenom kvůli týhle věci. Ještě teď se ve mně vaří voda, když si vzpomenu, jak jsem na výjezdovce lítala po chatový osadě a hledala klíče a E. blbnula na diskotéce, jak jsem skládala a třídila všechny prostěradla, jak jsem musela poslouchat, že "L. se mnou za žádnou cenu a nikdy nechce sedět a že říká, že jsem krává"... Když si to zrekapituluju... NIKDY to nebylo 'normální' přátelství, vždycky jsem byla já ta blbá, pořád jsem musela "držet hubu" atd... Takže radši budu mít víc lidí, se kterýma se budu bavit na úrovni srandy a na nikoho se nebudu vázat, než mít jednu kamarádku, která si říká nejlepší a ponižuje mě, chová se hnusně... Uff. Pokud vás tenhle odstavec nevyčerpal, přečtěte si celý článek :-).

Avatary 0.1

23. října 2011 v 16:49 | Snowflake* |  Avatary



Christina Perri - Daydream

20. října 2011 v 20:39 | Snowflake* |  pár not a hlasivky
Finally your time has come
Now's my chance to turn and run
Like I always do
Build a story in my head
It was love before we met
Happy, with my idea with you

Neopětovaná láska je svině jako prase.

17. října 2011 v 22:09 | Snowflake* |  (Kni)hovna
Zdravím vás... Poslední "normální" článek jsem přidala.. ehm minulou středu, takže je už načase se znova ozvat. Hned na začátek tohoto (no, nejspíš ne moc obsáhlého) článku bych chtěla zmínit že jsem si konečně založila adresu na tumblr.com. Měla jsem to v plánu už dost dlouho, ale až včera jsem se k tomu odhodlala. Proto vás nabádám (:-D): navštivte tumblelog na adrese coldsnowflake.tumblr.com!! Zatím s tím moc neumím & neumím si dát do bočního 'menu' (či jak se tam tomu říká ;-D) nějakej volitelnej box jakej tam maj ostatní, ale to mi nevadí... Jednou z toho bude fotoblog (doufám ;-)), ale zatím tam mám jen nějaké obrázky. Plus nemohli byste mi někdo vysvětlit jak se ostatní na tumblr dostanou na můj tumbelog?? Já to nějak nechápu, mám tam účet druhej den a už mám celkem dost reblogování :-D. No ale dost o mém tumbelogu. Rozhodně se kvůli němu nehodlám vykašlat na svoje dva blogy ;-).
Jak se máte, co děláte?? Narážím na to, že se hodlám rozkecat a vy budete pravděpodobně zahlcení a už nedostanete prostor. Takže pokud mi chcete do komentářů něco sdělit, napište to teď v tomto okamžiku nebo si to někam poznamenejte, pak už si na to nejspíš nevzpomenete ;-).
Škola. Bojím se, že začnu brutálně posírat fyziku. Z prvních dvou testů jsem sice měla 10, ale z toho třetího už 7 a dneska jsme psali další a z toho jsem totálně pokašlala aspoň půlku, takže taková pětka to bude určitě. Nejde o průšvih doma, jde samozřejmě o to, že to je teprv začátek a když nepochopím ten, nepochopím pak nic..!! Jestli to tak půjde dál, budu s tím muset něco udělat. Na konzultaci k profesorovi se mi nechce, takže budu muset říct někomu ze třídy nebo z nějaký vyšší třídy. A já nevím komu, agrr, takže mi to bude muset začít jít. Hm.
Jinak?? V komunikaci je můj problém, už od školky se nemůžu začít s někým kloudně bavit. Nikdy jsem nepotkala žádnou kamarádku, se kterou bych si rozuměla úplně ve všem - nebo aspoň ve většině věcí. Ono to asi bude spočívat i v mém perfekcionalismu - jen tak s něčím se nespokojím, takže ani jen tak s někým. Možná jednám s lidmi jako s věcmi??
Teprve vloni jsem začala mít pocit, že jsem našla tu Kamarádku, které rozumím a která rozumí mně. Jenomže. Nic není takový, jak to na první pohled vypadá. V poslední době to nějak vázne. Řekla bych, že to začalo s tím přesazováním. Možná, že to bude zase v pohodě. Ale už jsem se smířila s tím, že nejsem společenská v tom pravém slova smyslu.

Morcheeba - Otherwise

15. října 2011 v 11:59 | Snowflake* |  pár not a hlasivky
It ain't gonna hurt now
If you open up your eyes
You're making it worse now
Everytime you criticise
I'm under your curse now
But I call it compromise
I thought that you were wise
But you were otherwise

Čím čistší oběť, tím špinavější ruce vraha.

12. října 2011 v 18:49 | Snowflake* |  (Kni)hovna
Ahoj. Zaprvé bych se asi měla omluvit, protože od soboty dopoledne jsem tu nebyla - teda vlastně byla, ale nepsala jsem. Takže pokud se mezi lidmi čtoucími tento článek najde někdo, kdo ho už dychtivě očekával, promiňte...
No. Jak bych asi tak začala?!? Joo, minulá sobota ;-). V předchozím článku jsem zmínila koncert Gábi Gunčíkové. Ten den jsem se na ní opravdu jela do té Prahy podívat a bylo to vážně super :-). Jel se mnou i táta, kterého to sice nijak moc nezajímalo, ale protože Gábina zpívá rock, byl ochotný tam se mnou jet :-).
Celou cestu jsem se docela bála, že tam bude šílený dav jako tenkrát v Praze na Harfě. Nakonec jsem přijela, zpíval Adamec a bylo tam tak 30 lidí :-D. Takže jsem byla chvilku mimo, že toho Adamce, kterýho jsem naposledy viděla v televizi vystupovat v aréně přeplněný lidma (kdy z něj ještě všichni byli na větvi), teď najednou uvidím ze třech metrů... Jak už jsem tady psala, tak myslím, že 'hvězda' jeho slávy už pominula a zhasla, chcete-li rychlá sláva polní tráva. Jeho vystoupení bylo fajn. Chtělo by to vydat CD, v jeho případě. Jinak na něj všichni zapomenou.
Ehm. Pak jsme šli s tátou do čínský restaurace, kde jsem mimo jiné poprvé ve svým životě jedla suši. Bylo to jedním slovem E-E... Ale možná to bude tím, že jsem si dala nějaký lososový. A že nesnášim zázvor. Teda jestli 'tamta růžová věc' byla zázvor.
No a pak nastala Gabča. Nebudete věřit (ani já sama jsem nevěřila, a to je už co říct :-D), ale stála jsem úplně vepředu v první řadě, viděla a slyšela jsem všechno, no bylo to skvělé :-). Gábi měla koncert rozdělený na poloviny, takže v přestávce jsem se s ní stihla i vyfotit. Fotku sem nedám, Gabča na ní sice vypadá skvěle, ale já ne. Aspoň já si to myslím. Po tý druhý polovině jsem si ještě šla pro podpis. Podpis na ruce mám ještě teď, i když už trochu smytej :-). Závěr?? Nemám ráda lososový suši a doma mám podpis od Agamce a od Gabči. Supér :-). Myslím, že ještě dlouho budu na tuto akci vzpomínat. Pokud si chcete přečíst článek na mém blogu o Gabče, klikejte zde. Za každý komentář jsem ráda ;-).

Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás...

8. října 2011 v 11:29 | Snowflake* |  (Kni)hovna
Ahoj :-). No.. nejtěžší je vždycky začít psát článek. Najít nebo vymyslet nějakou úvodní formuli, ze které se pak jednoduše napojím na to, co chci sdělit. Dneska to asi nepůjde. Takže se vám předem omlouvám...
Do středy to byl celkem fajn týden, ale ve čtvrtek si náš třídni vymyslel, že nás skoro všechny přesadí, protože ostatní profesoři si stěžujou, že spolu kecáme. Nejdřív to vypadalo docela dobře; my s Eliškou jsme zůstaly spolu v lavici, ale přišlo mi divný že lidi, na který si nejvíc stěžujou nikdo nepřesadil :-D. No :-). V pátek přišla Eliška s tím, že byla u očaře a musí sedět vepředu a ne v poslední lavici. A tím se to celé nějak podělalo :-D. Navíc i Eliška mě (opět) naštvala, ehm nebudu psát čím, protože to stejně nikoho nezajímá... Nebudu psát ani kdo co utrousil na mojí adresu, protože to by bylo dlouhý. Vystřídala jsem asi tak tři lavice (furt se mnou musí bejt nějakej problém) a nakonec sedím se spolužačkou se kterou se znám už od první třídy :-). Snad to bude v pohodě, protože nevím, jestli zrovna my dvě spolu vydržíme nekecat o hodině. A s Eliškou to bude taky v pohodě, teda pokud jí ještě někdy odpustím :-D. Nechci z toho dělat drama.

Citát 0.2

5. října 2011 v 18:09 | Snowflake* |  Citáty

Uvědom si, že když někomu vyrazíš z ruky pero, může se chopit pušky.
Lec

Celý lidský život je jen cesta ke smrti...

4. října 2011 v 19:59 | Snowflake* |  (Kni)hovna
Mám se celkem dobře. Poslední dobou mi celý život připadá jako stereotyp, ale takovej hezkej stereotyp, kterej mi nevadí. No.. pravda, dnešní den by do toho 'stereotypu' moc nezapadal, protože nám vyměnili profesorku na češtinu. No abyste pochopili - vloni jsme ji měli a byla fajn, a letos jsme dostali jinou a byla taková.. divná. No a dneska nám dali zpátky tu, co jsme měli vloni :-D. Celá třída z toho byla vedle, 24 lidí poskakovalo a pobíhalo po třídě a řvalo radostí a mě a spolužačku napadlo napsat na tabuli něco jako UVÍTÁNÍ. Jenže spolužačka napsala pod moje "Vítejte, paní profesorko!" něco jako "zachránila jste nás"!... A přišla ředitelka, přišla se podívat proč tak řveme :-D. Uviděla tenhle nápis na tabuli a sprdla nás, co si to dovolujeme, že ta jiná profesorka se urazí. Naštěstí na mě to není. K přiznání nedošlo ;-). No průšvih nečekám. No :-D.
Jinak. Mám devítku z testu, ze kterýho ostatní dostali jedničky, dvojky, trojky... Asi si řeknete, že jsem šprtka (i kdyby, jsem na to zvyklá), ale já jsem čekala z tohohle neohlášenýho testu ze zeměpisu nejlíp šestku. Mám úspěch... :-D. Co se týče školy, už tady snad nemám o čem psát. Pokud vás zajímají i další věty tohoto článku, klikněte na CČ.

Citát 0.1

2. října 2011 v 20:59 | Snowflake* |  Citáty

Čím čistší oběť, tím špinavější ruce vrahů.
Lec