• Zdravím...Tak. Dneska jsem tu pouze na skok. Protože za pár hodin jedu do Harr. .. a mám povinnost se s vámi oficiálně rozloučit.
Upřímně, jsem ráda, že odjíždím někam, kde nebude Internet. Poslední dobou už mě totiž pěkně štve zvuk židle u PC, která nepříjemně vrzne, pokaždé když si na ní sednu, pár reklam a odpovědí na komentáře na jiných blozích u mých článků = zjišťuju že to nikdo nečte, a vůbec, ta celá internetová obsese spojená s blogem. Co by to bylo za den, kdybych neprohodila pár komentářů s touhle, nekoukla na blog támhleté, nezveřejnila pár novinek ze svého života.. a pak, když se na to kouknu "z dálky", zjišťuju, že "Koho to vlastně zajímá?? Koho zajímá, že nějaká holka, kterou ani nezná, se koukala na film a že se k ní stěhuje babička.. koho zajímá, že píše básničky?? Koho zajímá, že je to dřevo?? No nikoho." Né, nebudu blog rušit, ale některé věci jsem si zkrátka uvědomila.. a koho vlastně zajímá, že jsem si něco uvědomila?!? Já jsem jenom vždycky byla tím teletem, které se zabývá články ostatních a které komentuje k tématu...
Je pravda, že nebloguju jak lidi z AK ani jako BlOqErKy, ani jako grafičky, ani jako klasický deníčkařky, prostě nezapadám do škatulky. A teď.. sakra :D. Píšu tu kraviny a vůbec mi nedochází, že to můžete brát jako že vám, stálým návštěvníkům něco vytýkám.. jo, jo. Vytýkám vám, že nejste, nikdo to zde už doopravdy nečte.
Ano. S tím odjíždím. Proto jsem nic nepřednastavila. Až se vrátím, tak myslím, že se opravdu vrátím, že s blogem neseknu. I když je nečtený, chyběl by mi.
Přes všechno, co jsem sem napsala, se s vámi loučím v dobrém, loučit se ve špatném je... špatně.
Přes všechno, co jsem napsala, stále Děkuji za přečtení a stále Vaše SnowFlake*** *.
• Zdravíím vás všechny :)).
• Zdravím...
• Zdravíím vás.


• Zdravíím :)).












