
Ahojte :)). Nebo spíš Dobré ráno :D.
Včera jsem šla spát strašně pozdě. Okolo půl jedný :D. Ráno jsem se asi na půl minuty probudila v půl osmý, řekla jsem si DOBRÝ a spala jsem dál. Zdálo se mi o mamutích skokanskejch můstkách v Harrachově. No jo, můj maloměstskej původ mě poznamenal ×D. Když se mi ta slátanina dozdála, otevřela jsem oči a bylo už půl jedenáctý. Půl jedenáctý!! Tak jsem se ještě chvíli tak nezaměstnaně válela v posteli, pak jsem napsala pár řádků Recyklace (ale nevím, jestli se to bude dát přečíst :D moje "ozdobný písmo" po ránu :D) a asi tak v půl dvanáctý jsem vylezla z postele pro snídani. Táta za dobu mýho chrápání stihnul nakoupit a udělat toasty. To se mám :D. (Od mamky mi večer přišla SMS, že spí v kuchyni s myšma :D. Víc než obsah zprávy mě překvapilo, že na chaloupce je signál.)
Toť krátký popis mého rána-dopoledne-odpoledne.
Druhá věc, na kterou bych se měla "vrhnout", jsou moje včerejší zkoušky.
Z domova jsem samozřejmě vyrazila o čtvrt hodiny pozdějc, než jsem měla v plánu, ale ještě pořád se to dalo stihnout. Takže jsem v klidu došla do ZUŠky, zula jsem si boty, aby mě školník zase nezprdnul a vydupala jsem schody, protože jsem klaustrofobik a vejtahem se prostě bojim.
Došla jsem do druhýho patra, čekala jsem jako blbá, kdy někdo vyleze z mojí učebny, když jsem se 5 minut ničeho nedočkala, zaklepala jsem, a protože se nikdo neozýval, vlezla jsem tam a nikdo tam nebyl ×D.
Tak jsem se šla zeptat nějaký učitelky, kde by se jako moh nacházet můj učitel, ta mi řekla, že u zkoušek... :D. Takže jsem si šla s batohem sednour na židle před pozounovou učebnu, kde probíhaly zkoušky, když se otevřely dveře, tak jsem se dozvěděla, že naše učebna je otevřená, abych se tam mohla jít připravit ×D. Občas jsem vážně dosti mimózní.
Takže jsem si šla do učebny složit klarinet a asi pětkrát jsem si přehrála zkouškovej repertoár. Pak jsem přišla na řadu, jako poslední. Zkouškovou komisi tvořili jen 3 učitelé, takže jsem byla víceméně v pohodě. Jenom nechápu, proč pokaždé, když se zeptám, jestli ty zkoušky už někdo nesložil, z toho má komise takovou strašnou srandu a můj učitel vysvětluje, jak jsem přehnaně pečlivá.
Když jsem začala hrát stupnici (d moll, pokud to někoho zajímá), byla jsem ještě celkem v klidu, ale když došla na etudu, u který jsem tam asi 5× zkazila začátek, myslela jsem, že se buď sežeru trémou, nebo že trémou sežeru klarinet a nebo že tréma sežere mě. Nakonec se nic z toho nestalo, naštěstí. Etuda mi prošla :).
Pak došlo na přednes, hraju takovou úpravu jazzový skladby pro klarinet. To jsem už měla takovej dobrej pocit, že "to mám za sebou", a taky jsem měla dost unavenej a uvolněnej nátisk (tzn. už mi to nedrželo v puse, nedalo se to). Začalo mi do toho ještě chrčet v krku a uprostřed přednesu jsem zastavila ://.
Potom jsem to naštěstí z posledních sil dohrála, popřála jsem všem hezkej víkend a šla jsem čekat do učebny. Tam jsem čekala asi tak dvacet minut.
Pak jsem ještě cca. 20 minut mluvila s učitelem na téma Moje roztržitost a Jak mi upadl spodní díl od klarinetu, protože jakýmsi způsobem byla tato tajená událost odtajněna.
No a pak jsem se konečně odkopala autem s tátou domůů :). Udělala jsem nějakou grafiku, viz. poslední článek :).
Asi půjdu nastavit ten design. Snad se mi to povede... když ne, nechám Klaudii ;). Však je krásná :).
Dík za přečtení, Vaše SnowFlake*** *.
taky jsem ráda ;D*